Vězeň číslo 1277 – Jan Lataňski

V posledním rozlučkovém desátém díle se vracíme k osobnosti Jana Lataňského – posledního žijícího vězně tajné továrny na munici v Ludwikowicích. Jan Lataňski se narodil v roce 1927 ve vesnici Koňske v okrese Kielce. Když vypukla válka, byl poslán na nucené práce na pomoc na statek, na území tehdejší III. Říše. Dnes je to polská obec nedaleko Kladska v Dolním Slezsku. A pak na místo, které je bezpochyby jedním z největších tajemství II. světové války. Projekt měl vzniknout v Sovích horách na základech už existujících dolů, podzemních závodů a různých tajných objektů, které tady vybudovali Němci v meziválečném období. Srdcem projektu mělo být obrovské, na svou dobu velmi moderní, průmyslové centrum Molke. Tady, vedle dolu Václav, elektrárny a mnoha jiných pracovišť, sídlila tajná továrna Dynamit Nobel AG. Adaptační práce dolu pro potřeby továrny započaly po reaktivaci dolu už v roce 1933, když se k moci dostal Adolf Hitler. Osud Jana Latańského a jeho svědectví je z nejcennějších, byl totiž údržbářem v tomto komplexu. To znamenalo vidět nejvíce ze všech, chápat i to, co jiní vězni, rozdělení záměrně pro tupé plnění jednoduchých úkolů nemohli vidět jako celek. „Každé ráno jsme odcházeli v 6 hodin. Ráno přišel dozorce, vždycky o půl šesté a řekl „frýštyg, aufštén.“ Každý se ihned probral, oblékl se a vyšli jsme tady na roh a pak nás doprovodili do hor, do továrny.